5. 10. 2023
ZMĚNY, KTERÉ PLATÍ JIŽ OD 1.10.2023
1. Rozvržení pracovní doby předem
Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. /Z informačního vzoru MPSV vyplývá, že může být stanoveno, že si pracovní dobu zaměstnanec rozvrhuje sám./.
2. Nové informační povinnosti - zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o
a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
b) bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce,
c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, a o délce a běhu výpovědní doby,
f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
g) předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3,
h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
i) odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody,
j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a o označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.
Informace uvedené v písm. c) až f), h), j) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
MPSV připravilo VZOR - Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP a DPČ_230921 (25.73 kB)
Pokud došlo k uzavření DPP a DPČ před 1.10.2023 a práce byly zahájeny rovněž před tímto dnem, pak je zaměstnavatel povinen tyto informace poskytnout pouze na vyžádání zaměstnance, a to do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
3. „Možnost“ přechodu na klasický pracovní poměr v případě požadavku zaměstnance
Pokud právní vztah založený DPP či DPČ trval v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele po dobu nejméně 180 dní, může zaměstnanec písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Pokud pak zaměstnavatel ukončí DPP či DPČ bez uvedení důvodu, a zaměstnanec má za to, že výpověď dostal právě kvůli svého požadavku převedení na klasický pracovní poměr, může se zaměstnanec domáhat uvedení důvodu výpovědi. Důsledky si lze snadno domyslet.
4. Příplatky za práci v sobotu, neděli, státní svátky (také náhradní volno), v noci a ve ztíženém prostředí
Kompenzace - příplatky, náhradní volno atd. řeší § 115 až 118 Zákona č. 262/2006, Zákoník práce.
Je nutno upozornit na důsledky, které mohou nastat zejména u dohod, které jsou nastaveny na měsíční odměnu 10 tis. kč. V případě, že by pracovní doba připadla na víkend, svátek, noc, nebo byla vykonávána ve ztíženém prostředí, pak zaměstnanci náleží kompenzace, které znamenají navýšení odměny, což s sebou nese dopad odvodu zdravotního a sociálního pojištění z důvodu překročení limitu.
Rozpis práce je tak potřeba dopředu pečlivě plánovat a zaměstnance s ním minimálně 3 dny před začátkem prací seznámit. Je však možné rovněž dohodnout, že si práci zaměstnanec rozvrhuje sám (například v rozsahu 10 hodin týdně), přičemž se zakazuje rozvrh prací na noc, sobotu, neděli a státní svátky.
5. Digitalizace
DPP, DPČ nebo jejich změny či ukončení mohou být učiněny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (se souhlasem zaměstnance). Zaměstnavatel je pak povinen zaslat vyhotovení dokumentů na elektronickou adresu zaměstnance, kterou má k dispozici, nebo kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Doručení písemnosti zaměstnanci je nadále podmíněno tím, že zaměstnanec převzetí písemnosti potvrdí zaměstnavateli datovou zprávou, pokud tak neučiní, 15. dnem od dodání platí fikce doručení.
Zaměstnanec má právo od dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jejich změny, které jsou uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupení musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.
Zaměstnavatel může rovněž doručovat do datové schránky zaměstnance, pokud ji má zpřístupněnou, a to i bez jeho souhlasu. Zpráva se má za doručenou ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání do datové schránky v případě, že s do ní zaměstnanec nepřihlásí.
ZMĚNY OD 1.1.2024
6. Náhrada za dovolenou
Pokud zaměstnanci trval pracovně právní vztah dle DPP nepřetržitě po dobu alespoň 4 týdnů (28 kalend. dnů), pak zaměstnanci za odpracování každých 20 hodin vznikne právo na cca 1,5 hodiny dovolené. Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Zaměstnanci na DPP s rozsahem 300 hodin ročně tak může vzniknout nárok na 24 hodin dovolené za rok. Při nemožnosti čerpání je nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, což může mít stejný dopad jako příplatky dle bodu 4., tj. překročení limitu pro odvod pojistného.
Výpočet: Za odpracovanou týdenní dobu (20 hodin) náleží dovolená v délce 1/52 základní výměry dovolené (4 týdny = 80 hodin), tj. 1,5384615 hodin. Za 300 odpracovaných hodin tedy náleží dovolená v délce 24 hodin po zaokrouhlení.
ZMĚNY OD 1.7.2024
7. Odvod sociálního pojištění v případě souběhu dohod u více zaměstnavatelů (souběh platí jen pro DPP, nikoliv pro DPČ!)
Pokud v případě souběhu více DPP u více zaměstnavatelů překročí příjem z DPP 40 % průměrné mzdy (tedy částku 17 500 Kč pro rok 2024), bude příjem podléhat odvodu sociálního pojištění. Stejně tak bude podléhat odvodu odměna pouze u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z DPP překročí 25 % průměrné mzdy, tedy částku 10 500 Kč pro rok 2024 (doteď 10 tis. Kč). Poznámka: pro účely stanovení 25 % a 40 % průměrné mzdy se vypočtená částka zaokrouhluje na pětisetkorunu směrem dolů.
Limity neplatí pro dohody o pracovní činnosti, tam odvodu podléhá již teď měsíční odměna 4000 kč a vyšší, zde se tedy nic nemění.
!!! Zaměstnavatel je povinen zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání upozornit na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je-li zaměstnán na základě dohody o provedení práce v kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů a překročí-li jeho započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce u všech zaměstnavatelů rozhodnou částku.
!!! Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem účinnosti zákona (1.7.2024) a toto zaměstnání bude trvat i po účinnosti tohoto zákona, musí se přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 v novém znění nejpozději do 30 dnů.
Zaměstnavatel bude mít povinnost do 20. dne následujícího měsíce poskytovat na předepsaném formuláři informace o výdělku všech svých dohodářů (jmenovitě) na OSSZ/ČSSZ. Pokud bude dosaženo částky pro odvod pojistného z důvodu souběhu více dohod (více než 17 500 Kč), pak tuto skutečnost OSSZ/ČSSZ oznámí všem dotčeným zaměstnavatelům a tito budou muset do 30-ti dnů od oznámení odvést pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 % z hrubého příjmu. Stejně tak dostane oznámení zaměstnanec přímo od OSSZ/ČSSZ s částkou, kterou má uhradit přímo na účet OSSZ/ČSSZ, přičemž se bude jednat o pojistné ve výši 7,1 % z hrubé mzdy (navýšení o 0,6 % na nemocenské pojištění, které teď zaměstnanci nehradí).
Vysoce "rizikoví" budou tedy pro zaměstnavatele dohodáři, u kterých hrozí, že budou mít souběh více dohod a zaměstnavatel nebude mít odvody pod kontrolou (nebude dopředu vědět, zda bude povinen odvést pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 % či nikoliv).
Bez problémů by pak měl být například úklid nebo údržba domu seniorem, který nikde jinde žádné další dohody nemá, nicméně ani zde se zaměstnavatel nevyhne novým měsíčním hlášením.
8. Odvod zdravotního pojištění při souběhu DPP u více zaměstnavatelů?
Otazník visí u odvodu zdravotního pojištění při souběhu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů - zde není plánovaná žádná legislativní změna a těžko říct, zda ze stávajícího znění zákona bude plynout povinnost hradit zdravotní pojištění.
Teď jsou z odvodu ZP vyloučeny osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Mám za to, že vzhledem k tomu, že se mluví o souběhu příjmů u jednoho zaměstnavatele, nikoliv u více zaměstnavatelů, pak v případě, že nedojde k legislativní změně, by souběh dohod u více zaměstnavatelů odvodu zdravotního pojištění podléhat neměl. Nicméně na mém názoru nesejde.
9. Hlášení KAŽDÉ uzavřené dohody o provedení práce (nikoliv dohody o pracovní činnosti) do registru České správy sociálního zabezpečení
Aby bylo možné hlídat nové limity při souběhu více dohod, bude zaveden registr všech dohod o provedení práce a příjmů z nich. Registr povede okresní správa sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatelé budou muset včas plnit své ohlašovací povinnosti - nástupy a ukončení dohod, dosažené příjmy do 20-ti dnů po skončení kalendářního měsíce.
Na základě toho pak bude plynout zaměstnanci a zaměstnavateli případná povinnost odvodu pojistného za uplynulý měsíc.
ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ODMĚŇOVÁNÍ
Výkon volené funkce nelze vykonávat na dohodu o provedení práce!!!
Výkon volené funkce předsedy družstva, člena představenstva, kontrolní komise nebo člena výboru nelze vykonávat na základě dohody o provedení práce, ani dohody o pracovní činnosti! Jedná se o volenou funkci, která je vykonávána v případě družstva dle zákona č. 90/2012 Sb., v případě SVJ dle zákona č. 89/2012 Sb. Dohoda o provedení práce je upravena zákoníkem práce a nemůže být použita na výkon volené funkce statutárního či kontrolního orgánu družstva a SVJ.
Vše o zdanění funkčních odměn v družstvu a SVJ naleznete na tomto odkaze
Jednorázové/příležitostné činnosti
V případě, že bude chtít družstvo/SVJ někoho jednorázově odměnit, nabízí se možnost podle § 10 zákona o dani z příjmů. V případě příjmů z příležitostných činností lze získat odměnu až 30 tis. kč/rok (od r. 2024 až 50 tis. Kč/rok) bez zdanění a bez odvodu pojistného. Jedná se však opravdu o příjem z příležitostné (jednorázové) činnosti, za což není možné považovat pravidelný úklid nebo údržbu domu. Uvedená osoba rovněž nesmí vlastnit živnostenské oprávnění na výkon dané činnosti. Jako příležitostný příjem si dovedu představit například odměnu za úklid po malování, nebo pomoc s vyklizením sklepů před jejich rekonstrukcí, oprava vstupních dveří po vloupání apod.
Na tuto činnost může být sepsána velmi jednoduchá smlouva/dohoda, případně dohodnutí prací ústně. Pro doložení do účetnictví však vždy doporučuji písemnou formu – dohoda alespoň e-mailovými zprávami apod.
Pravidelné činnosti
V případě pravidelných činností se nabízí možnost odměňování dle dohody o pracovní činnosti, přičemž měsíční odměna do 3999 Kč nepodléhá odvodu zdravotního a sociálního pojištění a je omezena 1/2 týdenním úvazkem normální pracovní doby, tj. zpravidla 20 hodinami týdně. Další možností je zřízení živnostenského oprávnění. Pokud však bude daná osoba práce provádět pouze pro jednoho „zaměstnavatele“ a bude naplňovat znaky závislé činnosti, pak hrozí, že bude tento druh poměru považován za nelegální Švarcsystém a bude vedle uložení pokuty provedeno dodanění jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.
Očekávám tedy, že ti, kteří nebudou chtít každý měsíc zasílat přehledy za své dohodáře na OSSZ/ČSSZ a mají měsíční příjem do 3999 Kč, přejdou z režimu DPP na DPČ a naši zákonodárci vymyslí nově také registr DPČ :-).
